Ve vývoji: Bojové vozidlo Type 89

Jak už z předešlých článků víte, součástí aktualizace 0.31 s novou sezónou „Spirithaven“ bude i několik nových vozidel. Ať už jde o stíhač tanků Type 16 MCV, lehký tank Harimau nebo o prémiové obrněné vozidlo K21, ty všechny jsme vám zde představili v samostatných článcích. Nyní je na čase si představit i poslední ze čtveřice vozidel, kterých se dočkáme v první části nové sezóny, a tím je prémiové bojové vozidlo Type 89 z Japonska.

Type 89 rozhodně nepatří mezi ta vozidla, která by byla známá nebo která by nějakým způsobem ovlivnila historii obrněné techniky. Toto vozidlo se v podstatě nikdy nevyváželo za hranice Japonska a ani nikdy nepoznalo skutečný boj. Jedná se de facto o přežitek z konce studené války. To ale neznamená, že by samotný stroj nebyl zajímavý. Vlastně naopak. Má jednu poměrně zajímavou vlastnost, o které si za chvíli řekneme trochu více. Teď si ale pojďme alespoň krátce něco říci o jeho historii.

Podobně jako jiné stroje stejné třídy se Type 89 stal náhradou za zastaralejší vozidla, v tomto případě Type 60 a Type 73, která byla navržena jako lehce pancéřované a špatně vyzbrojené obrněné transportéry, jejichž úkolem bylo do předních linií dopravit pozemní vojsko, vyložit jej a zase ustoupit do bezpečné vzdálenosti. V té době byla poválečná japonská armáda, silně ovlivněná americkým vlivem, budována čistě jako obranná síla. Přesto bylo zcela logické, že i Japonci sledovali světové trendy ve vývoji válečné techniky a nechtěli zůstat pozadu.

Když se poprvé objevila sovětská obrněná vozidla pěchoty typu BMP-1, bylo jasné, že začíná nová éra zaměřená spíše na rychlá, lehká vozidla se silnou výzbrojí, schopná zasáhnout kdykoliv a kdekoliv. Proto bylo potřeba na tuto skutečnost zareagovat a přijít s vlastním vozidlem podobné konstrukce. Nicméně domácí vývoj takovýchto strojů přišel v porovnání s jinými západními zeměmi mnohem později, pravděpodobně z důvodů finančního i politického. Přesto se Japonsku podařilo vyvinout celkem slušnou konkurenci pro nepřátelské stroje, která se jim mohla hravě rovnat.

Prvotní požadavek na japonské obrněné bojové vozidlo pro použití v domácích podmínkách se datuje někdy kolem roku 1980. Následovaly tři roky jednání o veřejné zakázce, která nakonec vyvrcholila smlouvou s japonským výrobcem Mitsubishi na výrobu čtyř prototypů. Během následujících let bylo postaveno a úspěšně otestováno několik těchto prototypů. A poté v roce 1989 bylo vozidlo oficiálně přijato do služby pod označením Type 89 IFV (Infantry Fighting Vehicle).

Bojové vozidlo Type 89 váží 27 tun a jeho obsluhu tvoří posádka složená ze tří mužů (střelec, řidič a velitel), přičemž v zadní části může vést výsadek o velikosti až sedmi vojáků. Co se týče ochrany, Type 89 je jen velmi slabě pancéřovaný, zranitelný prakticky vůči jakékoliv hrozbě. Základní pancíř je pouze z oceli a chrání vozidlo jen proti palbě pěchotních zbraní (přibližně ráže 7,62 mm). Vozidlo má však některé moderní ochranné prvky, jako je laserový varovný systém, ochranný systém NBC či odpalovače pro kouřové granáty.

Pohon vozidla dále zajišťuje šestiválcový dieselový motor Mitsubishi 6SY31WA s přeplňováním, který dosahuje výkonu 600 koní. Je spárován s automatickou převodovkou Hitachi a umožňuje jet vozidlu rychlostí až 70 km/h. Obzvláště důležitá je pak maximální rychlost při zpětném chodu, která dosahuje 42 km/h. Nicméně i tak neoplývá Type 89 v náročných terénních podmínkách nijak oslnivé pohyblivosti a navíc navzdory svému vzhledu není ani obojživelný.

Výzbroj vozidla tvoří dva zbraňové systémy. Prvním z nich je v Japonsku licenčně vyráběný švýcarský autokanón L/90 KDA ráže 35 mm. Ten dokáže díky pokročilému systému prakticky okamžitě přepínat mezi různými typy střeliva, které tvoří náboje APDS (rychlost 1385 m/s, 110 mm penetrace na 100 metrů nebo 90 mm na 1000 metrů) a HE-I (rychlost 1175 m/s, 112 g výbušné náboje). Munice je uložena v zadní části věže. Zbraň je přitom plně stabilizována a její rychlost střelby dosahuje 200 ran za minutu. Hlaveň pak lze zvednout až o 60° a sklopit o 9°. Systém řízení palby, navzdory všeobecné představě o japonské technologické vyspělosti, je spíše průměrný a dosahuje přibližně stejné úrovně jakou používaly dřívější stroje Bradley.

Druhý zbraňový systém tvoří odpalovače pro dvě rakety Jyu-MAT. Ten rovněž není nijak zvlášť na pokročilé úrovni a dosahuje přibližně stejné úrovně jako systém TOW z osmdesátých let. Stejně jako TOW jsou tyto rakety (označované také jako KAM-9) řízeny odvíjejícím se drátem a střelec musí zaměřovat cíl po celou dobu jejího letu. Tyto střely o průměru 152 mm váží 15,7 kg, mají dosah až 4 km, letová rychlost je 200 m/s jsou k dispozici se dvěma typy hlavic. Standardní HEAT (zhruba 400 až 450 mm penetrace) a SAP-FRAG (s fragmentací, sice s nízkou penetrací, ale smrtící proti lidské síle). Určené byly především proti sovětským nebo čínským vyloďujícím se plavidlům.

Celkově vzato, z dosavadního popisu se může zdát, že Type 89 je naprosto nezajímavé, všední vozidlo. Pozoruhodné je však to, co se stalo v roce 1989, kdy se vozidlo schválilo pro provoz a oficiálně přijalo do služby. Zpočátku bylo objednáno 300 vozidel tohoto typu, ale s rozpadem Sovětského svazu takové množství techniky náhle ztratilo význam. V kombinaci s japonskou hospodářskou recesí na počátku 90. let se navíc zdálo, že je zrušení celého programu a výroby těchto strojů nevyhnutelné. Jenže to se nestalo.

Místo toho se Japonsko rozhodlo postavit menší počet těchto vozidel, přesněji 68, a to mezi roky 1989 až 2004. Zatímco v roce 1989 se jich vyrobilo 8 ročně, v roce 2004 už to byly pouze 1 až 2 kusy. To dovedlo cenu za jedno vozidlo Type 89 do neuvěřitelných výšek, přibližně 5 miliónů amerických dolarů za jeden kus (pro srovnání, Bradley stojí zhruba 3 milióny dolarů). Tím se Type 89 stal nejdražším IFV v historii, které kdy bylo sériově vyráběno. A toto prvenství si drží do dnes.

Předpokládá se, že Japonci tak učinili proto, aby udrželi naživu nejen program vývoje tohoto stroje, ale aby rovněž v těžkých dobách poskytli práci zaměstnancům firmy Mitsubishi. Přesto byly náklady ohromující, a to i pro Japonce. Nakonec do jisté míry selhal i plán na nahrazení starších vozidel, zejména kvůli rozpočtovým omezením, a tak mnoho starších strojů dál zůstává v provozu a čeká na nahrazení vozidly nové generace. Co se týče Type 89, tak na jeho základě bylo koncem 90. let 20. století vyvinuto samohybné dělostřelectvo (Type 99 155 mm SPH). V současnosti jich existuje asi 100 kusů.

V Armored Warfare bude Type 89 prémiové bojové vozidlo (třída AFV) na VII. úrovni. Půjde o hlavní odměnu za novou sadu sezónních misí, podobně jako se dá v aktuální sezóně vyjezdit prémiový stíhač tanků IX. úrovně Stryker ADATS. Budete ho tedy moct získat zcela zdarma. Ukázalo se, že současný model kontraktů se stal mezi hráči celkem oblíbený, proto se v nové sezóně příliš nezmění. Dojde hlavně na úpravu některých úkolů, aby požadavky na jejich splnění byly lépe vybalancované a náročností odpovídaly finální odměně.

Vozidlo jako takové bude z hlediska hraní relativně špatně chráněné, ale vysoce mobilní a se slušnou palebnou silou. Pancíř ho stěží ochrání před nepřátelskou palbou a odolávat bude jen kulometům a autokanónům nižších úrovní. Nebude k dispozici ani žádné APS či ERA proti raketám. Jediné, co bude zvláštností tohoto vozidla, bude speciální vlastnost zvyšující ochranu vnitřních modulů.

Nejdůležitější však bude pro tento stroj mobilita díky motoru Mitsubishi s výkonem 600 koňských sil, který mu zajistí maximální rychlost 70 km/h. Tu navíc bude možné dále vylepšit pomocí výzkumu speciálního modulu turbodmychadla, který zvýší zrychlení o 30%, maximální rychlost o 10% a rychlost otáčení o 20%. Nicméně za cenu snížení odolnosti motoru vůči zásahu. S tímto odemknutelným vylepšením se Type 89 stane velmi rychlým a obratným – jedním z nejmobilnějších vozidel ve své třídě na VII. úrovni.

Stejně tak důležitá bude samozřejmě i jeho palebná síla. Se svým automatickým kanónem Oerlikon ráže 35 mm, který dokáže vypálit rychlostí 220 výstřelů za minutu svůj celý zásobník na 34 nábojů, nebude mít s žádnými lehkými či některými těžšími cíli větší problémy. Penetrace 200 mm u průbojných nábojů není nic, čemu by se dalo vysmívat. Naopak půjde o velmi nebezpečnou zbraň, která navíc v kombinaci se slušným zvednutím a sklopením +60° až -9° dokáže v dobrých rukou napáchat velké škody.

Skutečný potenciál vozidla pak ale bude představovat především dvojice raket Jyu-MAT (jedna na každé straně věže). Tyto střely s penetrací 800 mm (v rámci vybalancování je průbojnost vyšší než v reálu) bude možné vystřelit s rozestupem 3 sekundy, přičemž opětovné nabití potrvá 16 sekund. Vozidlo navíc bude schopné jako ostatní stroje této třídy nést pěchotní výsadek a bude mít navíc nadprůměrný faktor maskování (30%) a vynikající dohled (až 460 metrů).

Když to tedy vše shrneme, půjde o vcelku rychlé a vysoce pohyblivé vozidlo pro nasazení pěchoty kdekoliv na bojišti, které bude schopno podporovat své rozmístěné jednotky přesnou palbou autokanónu a dálkově řízených raket. Jeho druhým úkolem (případně i hlavním) bude průzkum okolního bojiště a odhalování nepřátel díky skvělým pozorovacím vlastnostem. Toto vozidlo by se však nemělo ocitnout v těsné blízkosti boje, protože jeho největší slabinou, jak už z článku vyplývá, bude jeho slabé pancéřování.

Jak se tedy zdá, máme zase o něco větší důvod se těšit, až nám do hry dorazí aktualizace 0.31 společně s novou sezónou. Prémiové vozidlo VII. úrovně je sice oproti aktuální sezóně krokem zpět, na druhou stranu by ale jeho získání mohlo být podstatně snazší. A jakýkoliv prémiový tank získaný do garáže zdarma je samozřejmě vítaný. Co vy na to? Líbí se vám Type 89? Nutno poznamenat, že na přiložených obrázcích vypadá opravdu nádherně! Doporučujeme rozkliknout si je do plné velikosti a kochat se detaily.

Zdroj: https://aw.my.games/en/news/general/new-seasonal-contract-type-89

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.